KDO JE VEGETARIÁN
„Ovo, lakto, ovolakto, vitarián“ nebo pro nás nejznámější označení vegetarián, tedy člověka, co nejí maso. Vegetariáni nejedí nic ze zabíjeného zvířete, tedy ani sádlo, želatinu atd. Samotný pojem „vegetarián“ používá laik, pro označení člověka, který se dlouhodobě zdržuje pojídání masa nebo zkráceně v textech, pokud čtenáři nerozlišují další druhy a rozdíly např. mezi vegetariánem a veganem, laktovegetariánem, ovovegetariánem.
PROČ VEGETARIÁN
Samotné odmítání konzumace masa má mnohem hlubší myšlenku. Své počátky má v dobách starověkého Řecka, kdy šlo hlavně o etickou záležitost. Tehdy se neuznávalo násilí na zvířatech. Tyto první myšlenky a kroky podnikali většinou filozofové a duševně vyzrálí lidé. Dnes je tomu podobně. Většinou bývá vegetariánství spojeno s náboženstvím a filozofií, ale existuje mnoho dalších důvodů. Například rodinné zvyky, národní zvyky, zdravotní problémy, soucit k životu tvorů, uvědomění si jejich trápení nebo dalším důvodem může být například trend dnešní doby. Je mnoho důvodů, proč být vegetarián, ale soucit ke zvířatům je a měl by být na prvním místě.
VEGETARIÁNSTVÍ A ŽIVOTNÍ STYL
Změna ve stravování přináší celkovou změnu ve vašem životě. Vegetariánem se nestanete hned, ale postupně. Jedná se o změnu celkového životního stylu. Je také velmi často spojené s jógou a ostatními východními technikami. Někdo začne u jógy a postupně zjišťuje, kolik je kolem něj vegetariánů. Někdo začne revitalizací stravování a pohyb přidá až později. Každopádně je vegetariánství součástí celého komplexu činností, které by měli vést ke zdravému, dlouhověkému a zároveň spokojenému životu. Bylo prokázáno, že je mezi vegetariány minimum kuřáků a většina z nich se zdržuje popíjení alkoholu.
Jsou však lidé, kteří svůj životní styl nezmění, pouze přejdou na bezmasou stravu.
STATISTIKA
Statisticky se ukazuje, že roste počet vegetariánů, tedy laktosovegetariánů. Lidí, co nejedí maso a masné produkty (včetně drůbeže a ryb), ale konzumují produkty zvířat například mléko a mléčné výrobky, vejce nebo med. Tato skupina je nejpočetnější a stále narůstá. Velmi záleží na náboženství a zemi. V Indii se odhaduje počet vegetariánů až 80% zastoupení. V zemích západní Evropy je počet okolo 7%. V celosvětovém měřítku jsou to přibližně 4%. V závislosti na pohlaví vedou ženy, a to až v 70% z celé vegetariánské skupiny. Zejména pak ženy adolescentního a mladšího věku a svobodné. V těchto studiích byly zahrnuty taky ženy flexitariánky, které měli omezený nebo minimalizovali příjem masa. Britská studie se zabývala spojitostí výše IQ a bezmasým stravováním u dětí až do jejich třiceti let věku. Ukázalo se, že děti-vegetariáni dosahovali vyšších pracovních pozic a byl jim změřen vyšší inteligenční kvocient.
DĚLENÍ VEGETARIÁNŮ
Vegetariáni odmítají jíst úplně či částečně potraviny živočišného původu. Podle toho, jaké živočišné potraviny jsou ochotni pozřít, je dělíme do „podskupin“:
- Semi- nebo také demi-vegetariáni – nejedí pouze červené maso, tj. hovězí, skopové, vepřové, zvěřinu. Zato ale jedí ryby, někteří i drůbež, konzumují také mléko, mléčné výrobky a vejce.
- Pesco-vegetariáni – nejedí žádné maso mimo ryb. Ze živočišných potravin konzumují mléko, mléčné výrobky a vejce.
- Lakto-ovo vegetariáni – nejedí žádné maso ani ryby. Konzumují mléko, mléčné výrobky a vejce. Tato forma vegetariánství je v současné době v západních státech světa nejrozšířenější.
- Lakto-vegetariáni – nejedí maso, ryby ani vejce. Ze živočišných potravin konzumují pouze mléko a mléčné výrobky.
- Vegani – přísní vegetariáni, nejedí žádné živočišné potraviny – veškeré druhy masa, ryby, mléko, mléčné výrobky ani vejce. Někteří z nich nejedí dokonce ani včelí med. Jejich strava se skládá z obilovin, ovoce, zeleniny, ořechů a luštěnin.
- Frutariáni – nejedí žádné živočišné potraviny - maso, ryby, mléko, mléčné výrobky a vejce, nejedí ani luštěniny a obiloviny. Konzumují jen čerstvé nebo sušené ovoce, ořechy, med a olivový olej.
VEGETARIÁNSKÉ RECEPTY
MAPA VEGETARIÁNSKÝCH RESTAURACÍ
