Proti svému kolegovi, pelyňku pravému, není estragon tolik hořký, ale má nasládlou chuť s kořeněným podtónem. Pokrmům dodává trpce pikantní příchuť. Používá se jako přísada do vinných nebo ovocných octů. Výborně se hodí do nádivek, omáček a k různým druhům pečeného či dušeného masa. Sušené nebo čerstvé listy se používají také pro přípravu bylinkového másla, do marinád na maso, majonéz či pro ochucení hořčice.
Doporučujeme vyzkoušet například kuřecí kousky v estragonové omáčce nebo pečený pangasius s hermelínem.
Léčivé účinky estragonu
Mimo jiné se estragon využívá také pro své léčivé účinky a jako zdroj některých cenných živin. Mezi ně patří jód, vápník, draslík, ale třeba i vitamín A a C.
Ve 13. století popsal botanik Ibn Baithar účinky estragonu, které oslazují dech, otupují chuť hořkých léků a napomáhají spánku.
Estragon lze použít i při jiných zdravotních potížích:
- používá se při širokém spektru trávicích potíží
- zmirňuje křeče
- má antiseptický účinek
- pročišťuje ledviny.
Na jeho použití by si měly dávat pozor těhotné ženy. V jejich případě se užívání estragonu nedoporučuje, může totiž vyvolat až potrat. V dřívějších dobách se používal jako prostředek k ukončení těhotenství.
Pro skladování je nutné listy estragonu dobře usušit, ideálně při teplotě do 35°C. Poté se uchovávají v dobře uzavřené nádobě na temném místě.
